§ 1831 Odstoupení od smlouvy

OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf stanoví pravidla pro vracení zboží a digitálního obsahu poté, co spotřebitel (zákazník) odstoupí od smlouvy. Týká se všech podnikatelů, kteří prodávají zboží nebo poskytují digitální obsah spotřebitelům. Vymezuje základní povinnost spotřebitele vrátit zboží a omezuje výši úhrad, které po něm podnikatel může požadovat.

Spotřebitel má povinnost odeslat nebo předat obdržené zboží podnikateli nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy, pokud podnikatel nenabídl, že si zboží sám vyzvedne.
Lhůta pro vrácení je dodržena, pokud spotřebitel odešle zboží ještě před jejím uplynutím.
Podnikatel smí po spotřebiteli požadovat pouze úhrady explicitně stanovené zákazem odkazovanými ustanoveními.
Při odstoupení od smlouvy na poskytnutí digitálního obsahu se postupuje podle obdobného specializovaného ustanovení, jehož podrobnosti upravuje jiné ustanovení.

Pozor: Jako podnikatel nemůžete po spotřebiteli při odstoupení od smlouvy požadovat libovolné poplatky, ale pouze to, co výslovně dovolují navazující ustanovení zákona.

Příklad: Pokud spotřebitel odstoupí od smlouvy, má 14 dnů na to, aby vám zboží poslal zpět; stačí, když jej v 14denní lhůtě podá na poště, ledaže jste mu nabídli, že si pro zboží přijedete sami.

Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.

Úřední znění

(1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel, ledaže mu podnikatel nabídl, že si zboží sám vyzvedne. Lhůta je zachována, pokud spotřebitel odešle zboží před jejím uplynutím.

(2) Podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu podle § 1832 odst. 2, § 1833 nebo 1834.

(3) Je-li předmětem smlouvy poskytnutí digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, použije se ustanovení § 2389o obdobně.

Zdroj: e-Sbírka