§ 49 Porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi
AMLzákon č. 253/2008 Sb. · Část šestá – Přestupky · znění od 11. 1. 2026
Tento paragraf definuje přestupky a přísné trestní postihy pro finanční instituce, poskytovatele platebních služeb a firmy pracující s kryptoaktivy nebo poštovními poukázkami. Týká se subjektů, které nedodrží evropská a národní pravidla pro předávání informací u převodů peněz či kryptoaktiv, nebo nezřídí ústřední kontaktní místo. Určuje konkrétní výše pokut, které mohou dosáhnout až desítek milionů korun nebo procent z obratu.
- Poskytovatelé platebních služeb a služeb spojených s kryptoaktivy se dopustí přestupku porušením povinností ohledně informací doprovázejících převody podle nařízení EU 2023/1113.
- Zahraniční poskytovatelé platebních služeb a kryptoaktiv se dopustí přestupku, pokud neurčí ústřední kontaktní místo nebo jej neprovozují ve vymezeném rozsahu.
- Osoby doručující peněžní částky na základě poštovní smlouvy nesmí tuto činnost vykonávat bez příslušného osvědčení o způsobilosti.
- Úvěrové a finanční instituce se dopustí přestupku při porušení povinností pro korespondenční vztahy, přičemž podrobnosti upravují jiná ustanovení.
- Běžné přestupky podle tohoto paragrafu lze trestat pokutou do 5 000 000 Kč nebo do 10 000 000 Kč podle druhu porušení.
- Za závažné, opakované nebo soustavné přestupky hrozí obří pokuty (až 130 000 000 Kč nebo 10 % z čistého ročního obratu), zákaz činnosti či zveřejnění rozhodnutí.
(1) Povinná osoba se jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle
a) čl. 4 až 6, 8, 11 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) , nebo
b) čl. 7, 9, 10, 13, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .
(2) Povinná osoba se jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jako zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle
a) čl. 14, 15, 17, 19, 20 nebo 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) , nebo
b) čl. 16, 18, 22, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .
(3) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 až 4 nebo § 25b odst. 3 až 5.
(4) Zahraniční poskytovatel platebních služeb nebo osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a nebo § 25b odst. 6
a) neurčí ústřední kontaktní místo, nebo
b) nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.
(5) Osoba podle § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.
(6) Za přestupek podle odstavce 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(7) Za přestupek podle odstavce 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(8) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e) zákaz činnosti, nebo
f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.