§ 8 Odvod pojistného zaměstnavatelem
ZPSZzákon č. 589/1992 Sb. · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf stanovuje pravidla pro výpočet a odvod sociálního pojištění, které je povinen platit zaměstnanec, ale fyzicky ho za něj odvádí zaměstnavatel. Týká se všech zaměstnavatelů, kteří zúčtovávají peněžní i nepeněžní příjmy nebo zaměstnávají lidi na dohodu o provedení práce či zaměstnání malého rozsahu. Upravuje také postupy v situacích, kdy zaměstnanci chybí dostatečný peněžní příjem na sražení pojištění.
- Zaměstnavatel má povinnost sám vypočítat a odejít pojistné za zaměstnance přímo z jeho zúčtovaných příjmů.
- Pokud má zaměstnanec nepeněžní příjem nebo jeho peněžní příjem nestačí na pokrytí pojistného, musí pojistné za zaměstnance napřed uhradit zaměstnavatel.
- Za nepeněžní příjem se považuje i to, když zaměstnavatel pošle peníze třetí straně ve prospěch zaměstnance.
- Zaměstnanec je povinen vrátit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaměstnavatel z důvodu nedostatku peněžního příjmu zaplatil.
- Příjmy z dohody o provedení práce nebo zaměstnání malého rozsahu zúčtované po skončení práce se pro účely pojištění sčítají a započítávají do měsíce, kdy dosáhly hranice pro účast na pojištění.
(1) Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.
(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
(3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
(4) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen odvádět.