§ 1511 Náhradnictví
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf vysvětluje, kdy zaniká náhradnictví (určení náhradního dědice pro případ, že původní dědic nedědí). Týká se lidsky situací, kdy povolaný dědic dědictví skutečně získá, nebo když se dětem či potomkům zůstavitele (člověka, který zanechal dědictví) narodí vlastní způsobilí potomci. Pravidla platí, pokud zůstavitel neprojevil jinou vůli.
- Náhradnictví zaniká v momentě, kdy povolaný dědic dědictví nabude.
- Pokud zůstavitel zřídil náhradnictví svému dítěti v době, kdy dítě nemělo potomky, toto náhradnictví zanikne, pokud po sobě toto dítě zanechá potomky způsobilé dědit.
- Stejný zánik náhradnictví platí i v případě, že zůstavitel zřídí náhradnictví jinému svému potomku v době, kdy tento potomek ještě nemá žádné potomky.
- Zánik náhradnictví u potomků neplatí pouze tehdy, pokud zůstavitel projevil jinou vůli.
(1) Nabude-li povolaný dědic dědictví, náhradnictví zanikne.
(2) Neprojeví-li zůstavitel jinou vůli, zanikne náhradnictví, které zůstavitel zřídil svému dítěti v době, kdy nemělo potomky, zanechá-li toto dítě potomky způsobilé dědit. To platí i tehdy, zřídí-li zůstavitel náhradnictví jinému svému potomku v době, kdy ten potomky nemá.