§ 1501 Připadnutí pozůstalosti dědicům
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situaci při dědění na základě závěti, kdy zůstavitel (zesnulý člověk, po kterém se dědí) určí přesný dědický podíl jen některým dědicům a ostatním ho neurčí. Pravidlo stanovuje, jakým způsobem se mezi tyto dědice rozdělí zbývající pozůstalost (majetek určený k dědění). Týká se všech dědiců uvedených v takové závěti.
- Dědici, kterým zůstavitel neurčil konkrétní podíl, si mezi sebou rozdělí zbývající část pozůstalosti rovným dílem.
- Pokud po rozdělení určených podílů nezbude z pozůstalosti nic, všem dědicům s určeným podílem se z jejich části poměrně ubere.
- Tento odpočet se provede tak, aby dědic bez určeného podílu získal stejný podíl jako ten dědic, který měl podle závěti získat nejméně.
- Pokud měly být podíly ostatních dědiců stejné, ubere se všem tak, aby dědic bez určeného podílu dostal úplně stejný podíl jako oni.
(1) Vyměří-li zůstavitel některým z povolaných dědiců určité podíly a jiným nikoli, připadne dědicům povolaným bez podílu zbylá část pozůstalosti rovným dílem.
(2) Nezbude-li nic, srazí se pro dědice, který byl povolán bez podílu, poměrně ze všech vyměřených podílů tolik, aby se mu dostalo podílu rovného s dědicem, kterému bylo vyměřeno nejméně. Jsou-li podíly ostatních dědiců stejné, srazí se z nich tolik, aby se dědici, který byl ustaven bez podílu, dostal podíl s nimi stejný.