§ 1500 Připadnutí pozůstalosti dědicům

OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf řeší, jak se rozdělí pozůstalost (majetek po zemřelém) mezi více dědiců, pokud o tom závěť jasně nerozhodla. Týká se každého podnikatele nebo fyzické osoby, která řeší dědictví nebo sestavuje závěť. Určuje základní pravidla pro případ, kdy u dědiců chybí určení jejich podílů, nebo když závěť nepokryje celý majetek.

Pokud je povoláno více dědiců a jejich podíly nejsou určené, mají všichni nárok na stejný díl pozůstalosti.
Pokud závěť určuje podíly pro všechny dědice, ale nepokryje celou pozůstalost, připadne zbylá část zákonným dědicům.
Zákonní dědicové nedostanou zbylou část majetku v případě, že bylo zjevným záměrem zůstavitele zanechat povolaným dědicům celou pozůstalost, i když při výčtu podílů nebo věcí něco přehlédl.

Pozor: Dejte si pozor na přesné sepsání závěti, protože přehlédnutí nějaké věci nebo neúplné rozdělení podílů může vést k tomu, že zbylý majetek připadne zákonným dědicům.

Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.

Úřední znění

(1) Je-li povoláno několik dědiců a podíly nejsou určeny, mají právo na pozůstalost rovným dílem.

(2) Je-li povoláno několik dědiců tak, že jsou všem určeny podíly, ale pozůstalost není vyčerpána, mají právo na zbylou část pozůstalosti zákonní dědicové. Toto právo zákonní dědicové nemají, zůstavil-li zůstavitel povolaným dědicům zřejmě celou pozůstalost, byť i při výčtu podílů nebo věcí něco přehlédl.

Zdroj: e-Sbírka