§ 1522 Svěřenské nástupnictví
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší pravidla pro nakládání s majetkem z dědictví v situaci, kdy zůstavitel určil svěřenského nástupce (dalšího dědice v pořadí) a nedal prvnímu dědici právo s majetkem volně nakládat. Týká se dědiců a svěřenských nástupců v rámci dědického práva. Určuje, za jakých podmínek může dědic zděděné věci prodat, darovat nebo zastavit.
- Pokud dědic nedostal od zůstavitele právo s dědictvím volně nakládat, může zděděnou věc zcizit (například prodat či darovat) nebo zatížit (například zastavit) pouze se souhlasem svěřenského nástupce.
- Souhlas svěřenského nástupce s zcizením nebo zatížením věci musí mít formu veřejné listiny (například notářského zápisu).
- Pokud je zcizení nebo zatížení věci potřebné z hlediska péče řádného hospodáře, může souhlas svěřenského nástupce na návrh dědice nahradit soud.
- Pokud soud rozhodne o zcizení nebo zatížení věci za úplatu (za peníze), určí zároveň, jak se naloží s získaným výtěžkem.
- Při rozhodování o naložení s výtěžkem musí soud vzít v úvahu oprávněné zájmy svěřenského nástupce.
(1) Nesvěřil-li zůstavitel při nařízení svěřenského nástupnictví dědici právo s dědictvím volně nakládat, může dědic zcizit nebo zatížit věc z toho, co děděním nabyl, jen se souhlasem svěřenského nástupce; souhlas vyžaduje formu veřejné listiny.
(2) Je-li vzhledem k péči řádného hospodáře potřebné věc zatížit nebo zcizit, může soud na návrh dědice souhlas svěřenského nástupce nahradit. Rozhodne-li soud, že věc bude zatížena nebo zcizena za úplatu, určí, jak se naloží s výtěžkem; přitom vezme zřetel na oprávněné zájmy svěřenského nástupce.