§ 1521 Svěřenské nástupnictví
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf vysvětluje, jaká omezení má dědic (přední dědic), kterému zemřelý (zůstavitel) určil následného dědice (svěřenské nástupnictví). Týká se osob, které zdědily majetek s touto podmínkou a zemřelý jim nedal právo s ním volně nakládat. Tento dědic má k získanému majetku pouze práva a povinnosti uživatele (poživatele).
- Pokud zemřelý výslovně nedal dědici právo s majetkem volně nakládat, jsou dědicova práva k tomuto majetku omezena na úroveň poživatele (osoby mající právo věc užívat a brát z ní užitky).
- Stejné omezení na práva poživatele se vztahuje i na majetek, který dědic získal jako náhradu za zničení, poškození nebo odnětí původního zděděného majetku.
- Omezení neplatí v případě, že je zděděná věc prodána, převzata nebo zatížena za účelem zaplacení dluhů po zemřelém.
Nesvěřil-li zůstavitel při nařízení svěřenského nástupnictví dědici právo s dědictvím volně nakládat, je vlastnické právo dědice k tomu, co nabyl děděním, jakož i k tomu, co nabyl náhradou za zničení, poškození nebo odnětí věci z dědictví, omezeno na práva a povinnosti poživatele. To neplatí, je-li věc z dědictví zcizena nebo zatížena za účelem úhrady zůstavitelových dluhů.