§ 1515 Svěřenské nástupnictví
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro zánik svěřenského nástupnictví (předání dědictví dalším osobám v řadě), pokud je povoláno více svěřenských nástupců. Týká se osob, které řeší dědické předávání majetku (zůstavitelů) a jejich dědiců či svěřenských nástupců. Určuje časové limity a podmínky, za jakých toto zastoupení definitivně končí.
- Svěřenské nástupnictví zanikne v momentě, kdy majetek získá první svěřenský nástupce z těch osob, které ještě nežily v době smrti zůstavitele (původního majitele).
- Svěřenské nástupnictví trvá maximálně sto let od smrti zůstavitele, a to i v případě, že zůstavitel v závěti nařídil delší dobu.
- Výjimka ze stoletého limitu platí, pokud má nástupce získat dědictví při smrti dědice, který v době zůstavitelovy smrti žil.
- V takovém výjimečném případě svěřenské nástupnictví zanikne až v momentě, kdy dědictví po tomto živém dědici nabude první ze svěřenských nástupců.
(1) Je-li povoláno více svěřenských nástupců, z nichž někteří v době smrti zůstavitele jako osoby ještě neexistují, zanikne svěřenské nástupnictví, jakmile jmění nabude první svěřenský nástupce z těch, kteří nebyli zůstavitelovými současníky.
(2) Svěřenské nástupnictví zanikne nejpozději uplynutím sta let od smrti zůstavitele, a to i když nařídil delší dobu. Má-li však svěřenský nástupce nabýt dědictví nejpozději při smrti dědice žijícího v době zůstavitelovy smrti, zanikne svěřenské nástupnictví teprve, až první ze svěřenských nástupců nabude dědictví po tomto dědici.