§ 1485 Odmítnutí dědictví
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 1 – Právo na pozůstalost · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf upravuje právo dědice odmítnout dědictví po smrti zůstavitele a stanovuje pravidla pro zastoupení při tomto úkonu. Týká se každého, kdo se stane dědicem, včetně smluvních a nepominutelných dědiců. Určuje také, za jakých podmínek může dědictví odmítnout nebo přijmout zmocněnec v zastoupení.
- Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout.
- Smluvní dědic může dědictví odmítnout pouze tehdy, pokud to není přímo v dědické smlouvě vyloučeno.
- Nepominutelný dědic (dědic s nárokem na zákonný podíl) má možnost odmítnout dědictví s výhradou povinného dílu.
- Zmocněnec (zástupce na základě plné moci) může za dědice dědictví odmítnout, neodmítnout nebo přijmout pouze na základě plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje.
Pozor: Pokud za vás vyřizuje dědictví zástupce, ujistěte se, že plná moc obsahuje výslovné oprávnění k odmítnutí či přijetí dědictví, jinak tento úkon nemůže platně učinit.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
(1) Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.
(2) Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn.
Zdroj: e-Sbírka