§ 1475
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 1 – Právo na pozůstalost · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf definuje základní pojmy týkající se dědění, jako je dědické právo, pozůstalost a dědictví. Týká se každého podnikatele i fyzické osoby pro případ jejich úmrtí nebo vyřizování pozůstalosti po někom jiném. Vysvětluje, jaký majetek a jaké závazky do pozůstalosti spadají a kdo se stává dědicem.
- Dědické právo představuje nárok na celou pozůstalost nebo na její poměrnou část.
- Pozůstalost tvoří veškeré jmění (majetek a dluhy) zemřelého člověka.
- Do pozůstalosti nespadají práva a povinnosti vázané výlučně na osobu zemřelého, pokud nebyly uznány jako dluh nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.
- Osoba, které náleží dědické právo, se označuje jako dědic.
- Pozůstalost se ve vztahu k konkrétnímu dědici nazývá dědictvím.
Pozor: Pozor na to, že do pozůstalosti se započítává i osobní dluh zemřelého, pokud byl ještě za jeho života uznán nebo uplatněn u orgánu veřejné moci.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
(1) Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.
(2) Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.
(3) Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.
Zdroj: e-Sbírka