§ 5a Vyměřovací základ
ZPSZzákon č. 589/1992 Sb. · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf stanovuje, jakým způsobem zaměstnavatel určuje a rozděluje celkový vyměřovací základ (částku, ze které se počítá pojistné) pro účely sociálního zabezpečení. Týká se zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají běžné pracovníky, zdravotnické záchranáře, podnikové hasiče nebo zaměstnance v rizikových pracích. Výpočet se odvíjí od toho, jaké činnosti zaměstnanci vykonávají a kolik hodin na nich odpracují.
- Zaměstnavatel musí rozdělit vyměřovací základ svých zaměstnanců do tří skupin: na běžné zaměstnance, na záchranáře a podnikové hasiče a na zaměstnance v rizikových pracích.
- Pokud zaměstnanec v jednom měsíci kombinuje rizikovou nebo záchranářskou práci s jinou činností, jeho vyměřovací základ se rozpočíta podle počtu odpracovaných hodin na jednotlivých činnostech.
- Jestliže zaměstnanec v daném měsíci neodpracoval ani jednu hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ podle poměru odpracovaných hodin v nejbližším předchozím měsíci.
- Poměrná část vyměřovacího základu pro běžné činnosti se zaokrouhluje na celé koruny dolů, zatímco část pro rizikové či záchranářské práce se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
- Zaměstnanec v rizikové nebo záchranářské práci se v daném měsíci posuzuje jako běžný zaměstnanec, pokud za něj zaměstnavatel musel zaplatit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří.
(1) Vyměřovacím základem zaměstnavatele je
a) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové zaměstnání“) nebo činnost člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
b) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání.
(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.