§ 36a Plnění úkolů zaměstnavatelů v některých případech
ZOPSZzákon č. 582/1991 Sb. · Hlava druhá – Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf upravuje povinnosti zaměstnavatelů v oblastech sociálního a důchodového pojištění při specifických zahraničních situacích. Týká se české firmy či podnikatele, kteří využívají v ČR pracovníky ze zemí bez mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, a také zaměstnavatelů, jejichž čestí zaměstnanci trvale pracují v cizině.
- Česká firma nebo podnikatel (smluvní zaměstnavatel) musí za zahraniční pracovníky ze zemí bez smlouvy plnit stejné povinnosti k důchodovému pojištění jako za běžné české zaměstnance.
- Smluvním zaměstnavatelem je ten, u koho v ČR pracují cizí zaměstnanci a který jim buď přímo vyplácí příjmy, nebo tyto náklady hradí jejich zahraničnímu zaměstnavateli.
- Smluvním zaměstnancem se rozumí pracovník zahraničního zaměstnavatele ze státu bez mezinárodní smlouvy, který vykonává činnost v ČR u smluvního zaměstnavatele.
- Pokud má zaměstnanec trvalý pobyt v ČR, pracuje trvale v cizině a hradí tam povinné důchodové pojištění, jeho zaměstnavatel o něm musí vést předepsané údaje v evidenci.
- Evidence u zaměstnanců pracujících v cizině musí obsahovat jejich identifikační údaje a záznam o jejich povinné účasti na důchodovém pojištění v zahraničí.
(1) Smluvní zaměstnavatelé plní pro smluvní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění, pro účely důchodového pojištění stejné povinnosti jako ostatní zaměstnavatelé pro ostatní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového pojištění. Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele.
(2) Zaměstnavatel zaměstnanců, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, vykonávají trvale zaměstnání v cizině a jsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, je povinen vést ve své evidenci o těchto zaměstnancích údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a údaj o této povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.