§ 64 Vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce
ZOKzákon č. 90/2012 Sb. · Díl 7 – Orgány obchodní korporace · znění od 19. 7. 2024
Tento paragraf řeší situaci, kdy soud rozhodne o vyloučení člena statutárního orgánu (například jednatelem nebo členem představenstva) z jeho funkce. Vztahuje se na osoby v vedení společností a určuje, že takové rozhodnutí ruší jejich funkci ve všech firmách, kde působí. Zároveň dává soudu možnost udělat za určitých podmínek výjimku pro konkrétní firmu.
- Jakmile rozhodnutí o vyloučení nabude právní moci, dotčená osoba okamžitě přestává být členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích.
- Soud, který o vyloučení rozhodl, musí zánik funkce bez zbytečného odkladu oznámit rejstříkovému soudu.
- Soud může stanovit, že daná osoba může zůstat ve funkci v jiné konkrétní firmě, pokud tam dosud fungovala řádně a její vyloučení by tuto firmu nebo její věřitele poškodilo.
- Tuto výjimku může soud schválit pouze na základě návrhu samotné vylučované osoby nebo dotčené obchodní korporace.
(1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o tom rozhodl, bez zbytečného odkladu soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík (dále jen „rejstříkový soud“).
(2) Soud může rozhodnout, že osoba, u níž jsou dány důvody pro vyloučení člena statutárního orgánu, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí zůstat členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů. Rozhodnutí může být vydáno jen na návrh osoby, o jejímž vyloučení soud rozhoduje, nebo dotčené obchodní korporace.