§ 66 Zvláštní povinnosti při úpadku obchodní korporace
ZOKzákon č. 90/2012 Sb. · Díl 7 – Orgány obchodní korporace · znění od 19. 7. 2024
Tento paragraf upravuje postihy pro členy statutárního orgánu (například jednatele nebo členy představenstva), kteří porušením svých povinností přispěli k úpadku (insolvenci) své firmy. Týká se situací, kdy insolvenční soud již rozhodl o způsobu řešení úpadku. Soud může na návrh insolvenčního správce nařídit těmto osobám vracení odměn nebo úhradu vzniklých dluhů firmy.
- Pokud byl úpadek způsoben porušením povinností statutára a řízení začalo na návrh jiné osoby než dlužníka, může soud nařídit vydání odměn ze smlouvy o výkonu funkce i jiného prospěchu od firmy až za 2 roky zpětně.
- Nelze-li získaný prospěch vydat přímo, musí jej člen statutárního orgánu nahradit v penězích.
- Při prohlášení konkursu může soud uložit členu statutárního orgánu povinnost doplatit z vlastních prostředků rozdíl mezi dluhy a majetkem firmy podle toho, jakou měrou k tomuto nedostatku majetku přispěl.
- Insolvenční správce podá návrh soudu také v případě, že o tom rozhodne věřitelský výbor.
- Správce si může od věřitelů vyžádat přiměřenou zálohu na náklady řízení, pokud na ně firma nemá peníze.
- Toto řízení je incidenčním sporem (zvláštní druh soudního sporu v rámci insolvence) a rozhodnutí se hlásí soudu, který řeší případné vyloučení statutára z výkonu funkce.
(1) Přispěl-li člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace a bylo-li v insolvenčním řízení již rozhodnuto o způsobu řešení úpadku obchodní korporace, insolvenční soud na návrh insolvenčního správce
a) rozhodne o povinnosti tohoto člena vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení, jedná-li se o insolvenční řízení zahájené na návrh jiné osoby než dlužníka; není-li vydání prospěchu možné, nahradí jej člen statutárního orgánu v penězích, a
b) byl-li na majetek obchodní korporace prohlášen konkurs, může také rozhodnout, že tento člen je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace; při určení výše plnění insolvenční soud přihlédne zejména k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti k nedostatečné výši majetkové podstaty.
(2) Insolvenční správce podá návrh podle odstavce 1 také tehdy, rozhodne-li o tom věřitelský výbor. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání návrhu a vedení řízení, může insolvenční správce podmínit podání návrhu nebo další pokračování v řízení tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li řízení úspěchem insolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou.
(3) Řízení podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle insolvenčního zákona. Insolvenční soud oznámí bez zbytečného odkladu své rozhodnutí soudu, který je oprávněn rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace.