§ 2999
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 1 – Bezdůvodné obohacení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situaci, kdy někdo získal bezdůvodné obohacení (majetkový prospěch získaný bez právního důvodu), ale nemůže vrátit přímo původní věc. Stanovuje pravidla pro výpočet peněžité náhrady pro podnikatele i jednotlivce v případě neplatných či zrušených smluv, nebo při zničení či ztrátě věci. Týká se ochuzeného i obohaceného v rámci majetkových vztahů.
- Pokud nelze vrátit samotný předmět bezdůvodného obohacení, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.
- Při plnění z neplatného nebo zrušeného právního jednání právo na peněžitou náhradu nevznikne v rozsahu, v jakém by to odporovalo účelu pravidla, které neplatnost způsobilo.
- Byla-li služba nebo věc poskytnuta za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty.
- Náhrada se neposkytne ve výši úplaty tehdy, pokud samotná výše úplaty způsobila neplatnost či zrušení smlouvy, nebo k tomu podstatně přispěla.
- Pokud věc nelze vrátit kvůli její zkáze, ztrátě nebo zhoršení z důvodů na straně ochuzeného, platí obohacený maximálně tolik, co sám ušetřil na vlastním majetku.
(1) Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.
(2) Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.
(3) Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.