§ 2992
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 1 – Bezdůvodné obohacení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf určuje situace, kdy nevzniká povinnost vrátit bezdůvodné obohacení (případ, kdy se někdo obohatí na úkor druhého). Týká se každého, kdo dobrovolně splnil svůj dluh, nepoužil své právo, nebo konal v vlastním zájmu či s úmyslem druhého obdarovat. Vymezené případy chrání příjemce plnění před tím, aby musel získané obohacení vracet.
- Povinnost vrátit obohacení nevzniká, pokud byl splněn dluh, a to i předčasně.
- Obohacení se nevrací ani tehdy, když osoba neuplatnila své právo, ačkoliv ho uplatnit mohla.
- Povinnost vydat obohacení nevzniká v případě, že někdo jednal ve svém výlučném a osobním zájmu nebo na vlastní nebezpečí.
- Vrátit obohacení není nutné ani tehdy, pokud jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat.
- Stejně tak se obohacení nevrací, pokud někdo druhého obohatí bez úmyslu právně se vázat.
Byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.