§ 2993
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 1 – Bezdůvodné obohacení · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf upravuje situace, kdy někdo poskytl finanční nebo věcné plnění bez platného závazku (smluvního nebo jiného právního důvodu), případně když byl tento závazek dodatečně zrušen. Týká se všech stran, které si navzájem něco plnily nebo poskytly plnění jen jedna z nich. Stanovuje základní pravidlo pro vrácení a vydání toho, co smluvní strany bezplatně či neoprávněně získaly.
- Pokud strana plnila bez existujícího platného závazku, má právo požadovat vrácení všeho, co takto plnila.
- Pokud si plnily obě strany vzájemně, má každá z nich právo požadovat vydání toho, co od ní druhá strana získala.
- V případě vzájemného plnění zůstává druhé straně zachováno právo namítnout, že sama poskytla plnění protiplněním.
- Stejná pravidla pro vrácení a vydání plnění se použijí i v situaci, kdy byl závazek následně zrušen.
Pozor: Při požadování vrácení plnění je třeba počítat s tím, že druhá strana může namítnout, že vám také sama plnila.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Zdroj: e-Sbírka