§ 2997
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 1 – Bezdůvodné obohacení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situace, kdy někdo zaplatí nebo splní dluh, který nemusel platit, a stanovuje, kdy má právo na vrácení těchto peněz či plnění a kdy toto právo naopak nemá. Týká se všech osob a podnikatelů, kteří dobrovolně nebo pod tlakem plnili závazek. Hlavním pravidlem je, že vědomé nebo promlčené plnění se zpět nevrací, vyjma případů, kdy k němu bylo přinuceno.
- Pokud zaplatíte promlčený dluh, nežalovatelný dluh nebo dluh neplatný kvůli chybějící formě, nemáte právo na vrácení toho, co jste dali.
- Právo na vrácení peněz nemáte ani tehdy, když někoho finančně či jinak obohatíte s plným vědomím, že k tomu nemáte žádnou povinnost.
- Výjimkou z nemožnosti požadovat vrácení je situace, kdy jste plnili z právního důvodu, který později nenastal nebo zanikl.
- Pokud jste platili či plnili kvůli tomu, že vás někdo oklamal lstí, vyhrůžkou nebo zneužitím vaší závislosti, právo na vrácení peněz máte.
- Ochrana a právo na vrácení plnění platí také pro nesvéprávné osoby.
(1) Dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.
(2) Plnila-li osoba proto, že k tomu byla přivedena lstí, donucena hrozbou nebo zneužitím závislosti, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že plnila osoba nesvéprávná.