§ 1524 Svěřenské nástupnictví
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situaci, kdy dědic nakládá s majetkem z dědictví způsobem, který omezuje nebo maří práva svěřenského nástupce (osoby, která má majetek získat po dědici). Pravidla se týkají majetku zapisovaného do veřejného seznamu (například katastru nemovitostí) i majetku, který se do něj nezapisuje. Upravuje právní následky pro případy, kdy svěřenský nástupce s takovým nakládáním nesouhlasil.
- Pokud se věc a její vlastník zapisují do veřejného seznamu, musí se do něj zapsat i svěřenské nástupnictví.
- Je-li svěřenské nástupnictví zapsáno ve veřejném seznamu a dědic s věcí naloží bez souhlasu svěřenského nástupce tak, že zmaří nebo omezí jeho práva, nemá to vůči tomuto nástupci žádné právní účinky.
- Pokud věc nebo svěřenské nástupnictví ve veřejném seznamu zapsány nejsou, dědic s majetkem naloží bez souhlasu svěřenského nástupce a tím omezí nebo zmaří jeho práva, má svěřenský nástupce možnost bránit se u soudu.
- V případě nezapsané věci nebo nástupnictví se svěřenský nástupce může domáhat u soudu určení, že jednání dědice vůči němu není právně účinné, a to podle ustanovení o relativní neúčinnosti (která upravuje jiné ustanovení).
(1) Zapisuje-li se věc a její vlastník do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i svěřenské nástupnictví. Jsou-li věc a svěřenské nástupnictví do veřejného seznamu zapsány a naloží-li dědic s věcí, kterou nabyl z dědictví, způsobem mařícím nebo omezujícím práva svěřenského nástupce, aniž s tím svěřenský nástupce souhlasil, nemá to vůči svěřenskému nástupci právní účinky.
(2) Nejsou-li věc nebo svěřenské nástupnictví zapsány do veřejného seznamu a naloží-li dědic s věcí, kterou nabyl z dědictví, způsobem mařícím nebo omezujícím práva svěřenského nástupce, aniž s tím svěřenský nástupce souhlasil, má svěřenský nástupce právo domáhat se podle ustanovení o relativní neúčinnosti, aby soud určil, že právní jednání dědice není vůči němu právně účinné.