§ 1530 Účinky omylu
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje omyl při sepsání závěti (kdy se člověk zmýlí v tom, co po své smrti někomu zanechává). Týká se každého zůstavitele (člověka, který napsal závěť), jeho dědiců a uplatní se při posuzování platnosti jednotlivých rozhodnutí v závěti.
- Omyl je podstatný, pokud se týká osoby dědice, zanechaného podílu, konkrétní věci nebo podstatných vlastností této věci.
- Vlastnosti věci se považují za podstatné tehdy, je-li zřejmé, že by zůstavitel (člověk píšící závěť) bez svého omylu dané ustanovení v závěti neučinil.
- Popsání osoby nebo věci v závěti se považuje za platné, pokud šlo pouze o nesprávný popis.
(1) Omyl je podstatný, týká-li se osoby, které se něco zůstavuje, nebo podílu či věci, které se zůstavují, anebo podstatných vlastností věci. Vlastnosti jsou podstatné, je-li zřejmé, že by zůstavitel v závěti tak neurčil, kdyby se v nich nebyl zmýlil.
(2) Ustanovení závěti je platné, ukáže-li se, že osoba nebo věc byla jen nesprávně popsána.