§ 770 Bydlení po zániku manželství
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 3 – Následky zániku manželství · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje situaci, kdy po rozvodu manželství bydlel jeden z rozvedených manželů v domě nebo bytě jen na základě práva druhého manžela. Týká se rozvedených manželů a osoby, která má k danému domu nebo bytu přímé věcné nebo závazkové právo (například vlastnické nebo nájemní právo). Ustanovení určuje, kdo může v takovém případě požadovat vystěhování druhého z rozvedených manželů.
- Předpokladem pro uplatnění tohoto pravidla je zánik manželství rozvodem.
- Bydlení obou manželů v domě nebo bytě muselo být založeno tak, že jedno právo bydlet bylo přímo odvozeno od práva druhého.
- Osoba, která má k domu nebo bytu přímé věcné právo (například právo vlastníka) nebo závazkové právo (například právo nájemce), má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, jehož právo bylo pouze odvozené.
- Ustanovení upravuje vznik práva žádat vystěhování, přičemž další podrobnosti upravuje jiné ustanovení.
Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.