§ 769 Bydlení po zániku manželství
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 3 – Následky zániku manželství · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situaci, kdy se manželé rozvedli a nemají k dosavadnímu společnému bydlení stejná ani společná práva. Týká se rozvedených manželů, z nichž jeden má k domu nebo bytu silnější právní položku (například je výlučným vlastníkem nebo jediným nájemcem) a druhý manžel má pouze slabší právo v tomto domě či bytě bydlet. Pokud se po rozvodu sami nedohodnou na dalším bydlení, musí o věci rozhodnout soud.
- Pravidlo se uplatní po zániku manželství rozvodem, pokud manželé neměli k rodinnému obydlí stejné nebo společné právo.
- Týká se případů, kdy se rozvedení manželé nedohodnou na dalším bydlení manžela se slabším právem.
- Manžel se silnějším právem (například vlastník nebo výhradní nájemce) může podat k soudu návrh na rozhodnutí.
- Soud na základě tohoto návrhu rozhodne o povinnosti druhého manžela se z domu nebo bytu vystěhovat.
- Pro postup a rozhodování soudu platí obdobně podrobnosti, které upravuje jiné ustanovení.
Zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.