§ 762 Výživné rozvedeného manžela
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 3 – Následky zániku manželství · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje možnost požadovat výživné mezi rozvedenými manželi s cílem zajistit jim stejnou životní úroveň. Týká se bývalých manželů, z nichž jeden nevinu na rozvratu manželství nebo s ním nesouhlasil a byla mu způsobena závažná újma. Určuje také výjimku pro případy, kdy docházelo k domácímu násilí.
- Pokud se rozvedení manželé na výživném nedohodnou, může dotčený manžel podat návrh k soudu.
- Návrh může podat manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a vznikla mu rozvodem závažná újma.
- Soud může určit výživné v rozsahu, který zajistí oběma rozvedeným manželům v zásadě stejnou životní úroveň.
- Toto právo na výživné lze přiznat jen na dobu přiměřenou okolnostem, nejvýše však na dobu tří let od rozvodu.
- Bývalý manžel, který se vůči druhému dopustil domácího násilí, právo na toto výživné nemá.
(1) Nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.
(2) Dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nemá právo na výživné podle odstavce 1, ač by jinak podmínky přiznání práva na výživné splňoval.