§ 147
ZZzákon č. 435/2004 Sb. · Hlava I – Společná ustanovení · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf určuje, jak se povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (nebo využívat náhradní plnění) vztahuje na státní úřady a některé specifické profese. Upřesňuje, které úřady se považují za běžné zaměstnavatele a které složky či profese mají naopak z těchto povinností výjimku. Týká se především služebních úřadů, ozbrojených sil, záchranářů a dalších specifikovaných státních orgánů.
- Služební úřady mají stejnou povinnost ohledně zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako běžní zaměstnavatelé.
- Pro účely této povinnosti se státní zaměstnanec ve služebním poměru bere jako běžný zaměstnanec v pracovním poměru a služební úřad jako jeho zaměstnavatel.
- Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ani související pravidla se nevztahují na vojáky, příslušníky ve služebním poměru, strážníky obecní policie a civilní zaměstnance ozbrojených sil.
- Tato pravidla a povinnosti se dále nevztahují na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů.
- Výjimka z těchto ustanovení platí také pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby u členů výjezdových skupin a pro horskou službu.
(1) Povinnost uvedená v § 81 se vztahuje též na služební úřady. Pro účely plnění povinnosti uvedené v § 81 se služební úřad při zaměstnávání státních zaměstnanců ve služebním poměru považuje za zaměstnavatele a státní zaměstnanec se považuje za zaměstnance v pracovním poměru.
(2) Na zaměstnávání vojáků v činné službě a příslušníků ve služebním poměru, zaměstnanců obce zařazených do obecní policie a občanských zaměstnanců ozbrojených sil České republiky se nevztahují ustanovení § 80 a 81; povinnost uvedená v § 81 se nevztahuje na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Ustanovení § 80 a 81 se nevztahují na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, pokud jde o zaměstnávání členů výjezdových skupin, a na horskou službu.