§ 26
ZNPzákon č. 187/2006 Sb. · Díl 2 – Podpůrčí doba u nemocenského · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf vysvětluje, jak dlouho se vyplácí nemocenské (podpůrčí doba) v případě pracovní neschopnosti nebo karantény. Týká se zaměstnanců i dalších pojištěných osob, které mají nárok na nemocenské dávky. Určuje přesný začátek, maximální délku i pravidla pro sčítání předchozích nemocenských.
- Nemocenské se začíná vyplácet od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény.
- Maximální délka výplaty nemocenského je 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti nebo karantény, pokud předpis nestanoví jinak.
- Do celkového limitu 380 dnů se započítávají i předchozí pracovní neschopnosti za posledních 380 dnů, a to i za jinou práci nebo bez nároku na nemocenské.
- Předchozí nemocenské se nezapočítají pouze tehdy, pokud pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední neschopnosti.
- Pokud si zaměstnanec nechá vystavit neschopenku až po odpracování celé směny, počítá se vznik neschopnosti až od následujícího dne.
(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.
(3) Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, považuje se pro účely podpůrčí doby za den vzniku dočasné pracovní neschopnosti následující kalendářní den.