§ 3
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Díl 1 – Soukromé právo · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf představuje základní hodnoty a pravidla celého soukromého práva, kterými se musí řídit všichni lidé i podnikatelé. Stanovuje, že právo chrání lidskou svobodu, důstojnost, rodinu i majetek a vychází z obecných zásad spravedlnosti. Pro podnikání dává jasný základ: dohody se musí dodržovat a nikdo by neměl bezdůvodně škodit druhým.
- Smlouvy a dané sliby platí a je povinností je plnit.
- Každý má právo na ochranu svého života, zdraví, svobody, cti, soukromí i vlastnického práva.
- Nikdo nesmí utrpět škodu kvůli svému věku, rozumu nebo závislému postavení, ale zároveň nikdo nesmí z vlastní neschopnosti bezdůvodně těžit na úkor druhých.
- Rodina, manželství a rodičovství mají od zákona zvláštní ochranu.
- Nikomu nesmí být odepřeno to, na co má podle práva nárok.
(1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.
(2) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že
a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí,
b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,
c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,
d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,
e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a
f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.
(3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.