§ 1697
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 4 – Rozdělení pozůstalosti · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla, podle kterých soud postupuje při rozdělování pozůstalosti (majetku po zemřelém) mezi dědice. Týká se všech dědiců a osob, které mají na základě vůle zůstavitele (zemřelého) majetek rozdělit. Určuje, kedy soud přihlíží k přání zemřelého, kdy schvaluje dohodu dědiců a kdy majetek nerozdělí.
- Soud primárně rozdělí majetek podle toho, jak to nařídil sám zemřelý.
- Pokud zemřelý pověřil rozdělením třetí osobu, soud jí určí lhůtu nejméně dva měsíce, přičemž k nespravedlivému nebo opožděnému určení soud nepřihlédne.
- Soud schválí dohodu dědiců o rozdělení majetku, pokud to zemřelý ve své vůli nezakázal.
- Nedojde-li k dohodě, soud majetek rozdělí na žádost všech dědiců, pokud mezi nimi není spor o to, co do majetku patří, a s ohledem na zájmy osob pod zvláštní ochranou.
- Pokud nejsou splněny podmínky pro rozdělení, soud majetek nerozdělí a pouze potvrdí jeho nabytí dědicům podle jejich dědických podílů.
(1) Soud rozdělí pozůstalost podle nařízení zůstavitele. Pověřil-li zůstavitel třetí osobu určením, jak má být pozůstalost rozdělena, soud této osobě stanoví přiměřenou lhůtu, nejméně v délce dvou měsíců; soud však k určení nepřihlédne, je-li zjevně nespravedlivé nebo dojde-li k němu po lhůtě.
(2) Nebrání-li tomu zůstavitelovo nařízení, soud rozdělí pozůstalost schválením dohody dědiců; nedojde-li k dohodě, soud pozůstalost rozdělí, pokud o to požádají všichni dědicové a pokud mezi nimi není sporu, co do pozůstalosti náleží. Soud přitom dbá zájmů osoby pod zvláštní ochranou.
(3) V ostatních případech soud pozůstalost nerozdělí a potvrdí dědicům nabytí dědictví podle dědických podílů.