§ 1694
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 4 – Rozdělení pozůstalosti · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf vysvětluje, jak se dělí majetek po zemřelém (pozůstalost) v případě, že po sobě zanechal závěť nebo jiné pořízení pro případ smrti. Týká se všech dědiců a řeší vztah mezi vůlí zemřelého a možnou dohodou dědiců u soudu. Upravuje také to, kdy má rozdělení konkrétních věcí určené zemřelým pouze povahu doporučení.
- Pokud zemřelý zanechal pořízení pro případ smrti, majetek se přednostně dělí podle jeho vůle.
- Dědici se mohou u soudu dohodnout na jiném rozdělení majetku pouze tehdy, pokud to zemřelý ve své vůli výslovně dovolil.
- Pokud zemřelý přidělil dědicům konkrétní věci, aniž by výslovně přikázal toto rozdělení jako povinné, bere se jeho vůle jen jako nezávazné přání.
- Jako nezávazné přání se konkrétní přidělení věcí bere i v případě, že zemřelý výslovně nezakázal přijmout i jiný dědický podíl nebo nepřikázal spoluvlastnictví určité věci.
(1) Pořídil-li zůstavitel pro případ smrti, rozdělí se pozůstalost podle jeho vůle. Dědici se mohou před soudem dohodnout, že si pozůstalost zcela nebo zčásti rozdělí i jinak, pokud to zůstavitel výslovně připustil.
(2) Přidělil-li zůstavitel dědicům jednotlivé věci ze svého jmění, aniž výslovně přikázal, že pozůstalost musí být rozdělena, jak nařídil, nebo že povolaný dědic může přijmout jen, co mu bylo přiděleno, popřípadě, že určitá věc má zůstat ve spoluvlastnictví dědiců, hledí se na jeho projev vůle jako na přání bez právní závaznosti.