§ 1695
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 4 – Rozdělení pozůstalosti · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje situaci, kdy člověk před smrtí neřekl, jak se má naložit s jeho majetkem (nepořídil pro případ smrti). Týká se dědiců, kterým zákon dává možnost se na rozdělení majetku u soudu sami domluvit. Stejná pravidla platí i pro případ, kdy majitel rozhodl jen o části majetku nebo jeho vůli nelze splnit.
- Pokud zemřelý nezanechal závěť ani jinou úpravu, mohou se všichni dědici u soudu dohodnout na rozdělení majetku jakkoliv.
- Stejný postup dohody se použije v případě, že zemřelý nerozhodl o určité části svého majetku.
- Možnost dohodnout se platí i tehdy, pokud zemřelý neurčil přesný způsob rozdělení majetku nebo jeho části.
- Dědici se mohou sami dohodnout také v situaci, kdy rozdělení majetku podle původní přání zemřelého není vůbec možné.
(1) Nepořídil-li zůstavitel pro případ smrti, mohou se dědici před soudem dohodnout o rozdělení pozůstalosti jakkoli.
(2) Nepořídil-li zůstavitel o některé části pozůstalosti nebo nepřikázal-li, jak má být pozůstalost nebo její část rozdělena, nebo není-li rozdělení pozůstalosti podle zůstavitelovy vůle vůbec možné, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně.