§ 62 Omezení svéprávnosti
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 2 – Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf stanoví, že pokud soud rozhodne o omezení svéprávnosti člověka, musí mu zároveň jmenovat opatrovníka (osobu, která ho zastupuje). Týká se každého podnikatele nebo člověka, u kterého soud o takovém omezení rozhoduje. Při volbě konkrétního opatrovníka musí soud zohlednit přání dotyčného člověka i jeho potřeby.
- Soud jmenuje opatrovníka přímo v rozhodnutí o omezení svéprávnosti.
- Při výběru opatrovníka soud přihlíží k přáním samotného opatrovance (osoby s omezenou svéprávností).
- Soud bere v úvahu potřeby opatrovance a podněty jemu blízkých osob, pokud tyto osoby sledují jeho prospěch.
- Soud musí postupovat tak, aby výběrem opatrovníka nevzbudil v opatrovanci vůči tomuto opatrovníkovi nedůvěru.
Pozor: Soud nemůže vybrat opatrovníka zcela libovolně, ale musí dbát na zájmy a přání opatrovance, aby mezi nimi nevznikla nedůvěra.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi.
Zdroj: e-Sbírka