§ 2339
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 1 – Obecná ustanovení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro výpověď pachtu (nájmu věci, ze které pachtýř pobírá i užitky nebo výnosy) sjednaného na dobu neurčitou a definuje trvání pachtovního roku. Týká se všech podnikatelů a osob, kteří mají uzavřenou pachtovní smlouvu na dobu neurčitou. Určuje, v jaké lhůtě a k jakému datu pachtovní vztah končí.
- Pacht sjednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době.
- Výpověď musí být časována tak, aby pacht skončil přesně s koncem pachtovního roku.
- Pokud byla pachtovní smlouva uzavřena písemně, musí mít i výpověď písemnou formu.
- U zemědělského pachtu se za pachtovní rok považuje období od 1. října do 30. září následujícího roku.
- U ostatních druhů pachtu odpovídá pachtovní rok roku kalendářnímu.
(1) Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem pachtovního roku. Byla-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i výpověď písemnou formu.
(2) Má se za to, že u zemědělského pachtu je pachtovní rok období od 1. října do 30. září následujícího roku, u ostatních pachtů jde o kalendářní rok.