§ 4 Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání
ZZzákon č. 435/2004 Sb. · Hlava II – Základní ustanovení · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf ukládá zaměstnavatelům a dalším účastníkům právních vztahů v oblasti zaměstnanosti povinnost přistupovat ke všem lidem stejně. Zakazuje jakoukoliv diskriminaci (rozlišování nebo znevýhodňování) osob, které uplatňují své právo na zaměstnání. Týká se všech fyzických osob, které si hledají práci nebo se ucházejí o zaměstnání.
- Účastníci právních vztahů v oblasti zaměstnanosti mají povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi uchazeči o práci.
- Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace.
- Právo na práci nelze odepřít například z důvodu pohlaví, věku, rasy, náboženství, zdravotního stavu, majetku nebo rodinného stavu.
- Diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se posuzuje jako diskriminaci z důvodu pohlaví.
(1) Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání.
(2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace. Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.