§ 911
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 4 – Vyživovací povinnost · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf stanovuje základní podmínku pro to, aby mohlo být někomu přiznáno výživné (alimenty). Týká se osob, které požadují finanční podporu na své životní potřeby, a osob, které by jim tuto podporu měly platit. Uplatní se i v situacích, kdy podnikatel řeší rodinné či osobní finance týkající se vyživovací povinnosti.
- Právo na výživné vzniká pouze tehdy, pokud se oprávněná osoba nedokáže sama živit.
- Neschopnost sama se živit je hlavní podmínkou pro přiznání výživného.
- Pokud je osoba schopna sama se živit, výživné jí podle tohoto ustanovení přiznat nelze.
- Postup při přiznávání výživného a další podrobnosti upravuje jiné ustanovení.
Pozor: Samo právo na výživné podle tohoto textu nevzniká automaticky, klíčové je posouzení, zda se daná osoba skutečně dokáže či nedokáže sama živit.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
Zdroj: e-Sbírka