§ 77 Jméno člověka a jeho ochrana
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 5 – Jméno a bydliště člověka · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf definuje, co tvoří jméno člověka, a přiznává každému právo na jeho užívání, ochranu a úctu v právních jednáních. Týká se všech fyzických osob, tedy i podnikatelů (OSVČ). Zároveň stanoví odpovědnost za situace, kdy člověk v právním styku nepoužije své vlastní jméno.
- Jméno člověka tvoří jeho osobní jméno a příjmení, případně další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí.
- Každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku (například při podepisování smluv).
- Každý má právo na ochranu svého jména a na úctu k němu.
- Pokud člověk v právním styku použije jiné než své vlastní jméno, nese následky případných omylů a vzniklých újem.
Pozor: Dejte si pozor na používání jiného než svého vlastní jména při právních jednáních, protože sami nesete odpovědnost za všechny omyly a škody (újmy), které tím vzniknou.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
(1) Jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí. Každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na ochranu svého jména a na úctu k němu.
(2) Člověk, který v právním styku užívá jiné jméno než své vlastní, nese následky omylů a újem z toho vzniklých.
Zdroj: e-Sbírka