§ 75
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 4 – Domněnka smrti · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf upravuje pravidla pro prohlášení člověka za mrtvého, pokud se stal nezvěstným při události, kdy bylo v ohrožení života více lidí. Stanovuje minimální časové období, které musí uplynout od poslední zprávy o jeho životě, než k takovému prohlášení může dojít. Týká se osob, které se účastnily hromadné krizové události a zmizely při ní.
- Ustanovení se vztahuje na člověka, který se stal nezvěstným jako účastník události s ohrožením života většího počtu osob.
- Osobu lze prohlásit za mrtvou nejdříve po uplynutí tří let.
- Tato tříletá lhůta se počítá od konce roku, ve kterém se objevila poslední zpráva o tom, že daný člověk byl během událostí ještě naživu.
- Postup a další podmínky samotného rozhodnutí o prohlášení za mrtvého upravuje jiné ustanovení.
Pozor: Lhůta tří let nezačíná běžet ihned v den události nebo zmizení, ale až od konce kalendářního roku, v němž byla zaznamenána poslední zpráva dokládající, že dotyčný žil.
Příklad: Pokud byl člověk nezvěstný při hromadném neštěstí a poslední zpráva potvrzující, že žil, pochází z května roku 2026, lhůta tří let začíná běžet až od konce roku 2026 a prohlásit ho za mrtvého bude možné nejdříve po uplynutí tří let od tohoto konce roku.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
Člověka, který se stal nezvěstným jako účastník události, při níž byl v ohrožení života větší počet osob, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí tří let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl v průběhu těchto událostí ještě naživu.
Zdroj: e-Sbírka