§ 74
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 4 – Domněnka smrti · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla a časové lhůty pro prohlášení nezvěstného člověka za mrtvého. Týká se osob, které opustily své bydliště, nedaly o sobě žádnou zprávu a není známo, kde se nacházejí. Stanovuje minimální dobu, která musí uplynout od poslední zprávy o daném člověku, než jej soud může prohlásit za mrtvého.
- Osobu, která je nezvěstná, ale nebyla za nezvěstnou oficiálně prohlášena, lze prohlásit za mrtvou nejdříve po uplynutí sedmi let.
- Lhůta sedmi let se počítá od konce roku, ve kterém se objevila poslední zpráva naznačující, že byla osoba ještě naživu.
- Pro nezvěstné osoby, které zmizely před dosažením osmnácti let, platí zvláštní ochrana.
- Osobu zmizelou před dovršením osmnácti let nelze prohlásit za mrtvou před uplynutím roku, v němž dosáhne dvaceti pěti let od svého narození.
(1) Člověka, který se stal nezvěstný tím, že opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje, avšak nebyl za nezvěstného prohlášen, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí sedmi let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl ještě naživu.
(2) Člověka, který se stal nezvěstným před dovršením osmnáctého roku věku, nelze prohlásit za mrtvého před uplynutím roku, v němž uplyne dvacet pět let od jeho narození.