§ 558
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 2 – Výklad právních jednání · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje pravidla pro výklad pojmů a používání obchodních zvyklostí v právním styku s podnikateli a mezi podnikateli navzájem. Upravuje, jak se posuzují mnohoznačné výrazy v licitaci či smlouvách a kdy mají nepsané obchodní zvyklosti přednost před zákonem. Týká se všech podnikatelů i nepodnikatelů, kteří s podnikateli vstupují do právních vztahů.
- Slovu s více významy se v právním styku s podnikatelem přisuzuje ten význam, který má v takovém styku pravidelně.
- Pokud druhá strana není podnikatelem, ten, kdo se pravidelného významu dovolává, musí prokázat, že ho druhá strana musela znát.
- Mezi podnikateli se přihlíží k obecným nebo odvětvovým obchodním zvyklostem, pokud to nevylučuje smlouva nebo zákon.
- Obchodní zvyklost má přednost před zákonem, který nemá donucující účinky (dispozitivním právním předpisem), pokud se strany nedohodly jinak.
- Jinak se podnikatel může zvyklosti dovolat pouze tehdy, prokáže-li, že ji druhá strana musela znát a souhlasila s postupem podle ní.
(1) V právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.
(2) V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.