§ 406
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 4 – Ústav · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje, kdo a jak může měnit zakladatelské právní jednání (zakladatelskou listinu nebo smlouvu) v již fungujícím ústavu (druh právnické osoby). Týká se zakladatelů ústavu a jeho organických zástupců, jako je správní rada. Pravidlo určuje, na koho přecházejí rozhodovací práva, pokud zakladatel nemůže sám rozhodovat.
- O změnách v zakladatelském právním jednání rozhoduje zakladatel i po vzniku a za trvání ústavu.
- Pokud rozhodování zakladatele není možné, přecházejí jeho práva na osobu, kterou zakladatel určil v zakladatelském právním jednání.
- Není-li taková osoba určená, přecházejí tato práva přímo na správní radu ústavu.
- Pokud má správní rada rozhodnout o změně účelu ústavu nebo o jeho zrušení, musí mít předem souhlas soudu.
(1) O změnách zakladatelského právního jednání rozhoduje i za trvání ústavu zakladatel.
(2) Není-li rozhodování zakladatele možné, nabývá jeho práva vůči ústavu osoba určená zakladatelským právním jednáním v rozsahu tam uvedeném, jinak je nabývá správní rada; v takovém případě se však k rozhodnutí správní rady o změně účelu ústavu nebo o jeho zrušení vyžaduje předchozí souhlas soudu.