§ 2967 Peněžité dávky

OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 2 – Náhrada při újmě na přirozených právech člověka · znění od 1. 1. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf upravuje pravidla pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalým nebo jiným osobám v případě usmrcení člověka. Stanovuje maximální strop této náhrady a určuje, k jakým časovým okolnostem se při jejím stanovování přihlíží. Týká se osob, které mají povinnost tuto škodu hradit, a osob, kterým na náhradu vzniká nárok.

Základem pro výpočet náhrady je průměrný výdělek zemřelého.
Celková částka náhrady pro všechny pozůstalé nebo jiné osoby nesmí být vyšší než náhrada za ztrátu na výdělku (případně důchodu), která by náležela samotnému zemřelému.
U pozůstalých se při určení výše náhrady zohledňuje, jak dlouho by usmrcený pravděpodobně žil, kdyby ke zranění nedošlo.
U jiných osob se přihlíží k tomu, jak dlouho by jim usmrcený výživu nebo plnění pravděpodobně sám poskytoval.

Pozor: Součet všech vyplácených náhrad výživy nesmí v žádném případě přesáhnout teoretický výdělek nebo důchod, který by usmrcený sám obdržel.

Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.

Úřední znění

(1) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu pozůstalým nebo jiným osobám však nesmí úhrnem převýšit to, co by zemřelému náleželo jako náhrada za ztrátu na výdělku, případně na důchodu.

(2) Při vyměření náhrady pozůstalým se přihlédne také k tomu, jak dlouho by usmrcený pravděpodobně žil, nebýt zranění. Při vyměření náhrady jiným osobám se přihlédne k tomu, jak dlouho by usmrcený plnění pravděpodobně poskytoval.

Zdroj: e-Sbírka