§ 2025 Ručení
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 2 – Zajištění dluhu · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf upravuje vztahy mezi věřitelem (ten, komu se dluží), dlužníkem a ručitelem (ten, kdo se zaručil za splacení dluhu). Stanovuje pravidla pro promlčení práva věřitele vůči ručiteli a podmínky, za jakých je pro ručitele platné, pokud dlužník svůj dluh uzná. Týká se všech podnikatelů i firem, které v obchodních vztazích využívají ručení.
- Právo věřitele vymáhat dluh po ručiteli se nepromlčí dříve, než se promlčí jeho právo vůči samotnému dlužníkovi.
- Pokud dlužník svůj dluh uzná, má to vliv na ručitele pouze tehdy, když s tím ručitel výslovně souhlasí.
- Ručitel je chráněn před tím, aby se na něj uznání dluhu dlužníkem vztahovalo automaticky bez jeho vědomí.
Pozor: Dejte si pozor na to, že uznání dluhu dlužníkem vůči vám nemá na ručitele žádný dopad, dokud k tomuto uznání nedá ručitel svůj souhlas.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
(1) Právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi.
(2) Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas.
Zdroj: e-Sbírka