§ 2002 Odstoupení od smlouvy
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 2 – Jiné způsoby zániku závazků · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší možnost zrušení smlouvy (odstoupení od smlouvy) v situaci, kdy jedna smluvní strana poruší své povinnosti. Týká se všech podnikatelů i dalších osob, které spolu uzavřely smlouvu. Určuje, kdy je porušení smlouvy tak závažné, že dává druhé straně právo obchodní vztah ihned ukončit.
- Pokud jedna strana poruší smlouvu podstatným způsobem, může od ní druhá strana bez zbytečného odkladu odstoupit.
- Podstatné je takové porušení, o kterém hříšník už při podpisu smlouvy věděl či musel vědět, že by kvůli němu druhá strana smlouvu vůbec neuzavřela.
- Všechna ostatní porušení se považují za nepodstatná.
- Od smlouvy lze odstoupit i v předstihu bez zbytečného odkladu, pokud z chování druhé strany jasně vyplyne, že smlouvu podstatně poruší.
- K předčasnému odstoupení nedojde, pokud druhá strana na výzvu poskytne přiměřenou jistotu (záruku).
(1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
(2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.