§ 1961 Čas plnění

Tento paragraf určuje, jak se posuzuje sjednaný čas plnění závazku, pokud si podnikatelé ve smlouvě výslovně nedohodli, v čí prospěch je tento čas určen. Týká se obou smluvních stran při plnění jejich vzájemných povinností. Základním pravidlem je, že dohodnutá doba platí ku prospěchu obou stran, pokud to povaha samotného plnění nevylučuje.

• Pokud si smluvní strany nedohodnou jinak, platí, že čas plnění je určen v prospěch obou stran.
• Pravidlo o prospěchu obou stran se nepoužije v případě, že to neumožňuje samotná povaha plnění.
• Strany si mohou ve smlouvě výslovně ujednat, že je čas plnění určen pouze v prospěch jedné z nich.
• Ustanovení zakládá právní domněnku pro situace, kdy explicitní ujednání o prospěchu času plnění ve smlouvě chybí.