§ 1910 Obecná ustanovení
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 1 – Splnění · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf stanovuje základní pravidlo pro plnění dluhů mezi dlužníkem a věřitelem (osobou, která má právo na plnění). Určuje, že žádná ze stran nemůže být bez svého souhlasu nucena k jinému plnění, než na jakém se původně dohodly. Týká se všech podnikatelů i fyzických osob v roli dlužníků či věřitelů.
- Věřitel nemůže být proti své vůli nucen přijmout jiné plnění, než na jaké má nárok.
- Dlužník nemůže být nucen poskytnout nic jiného, než co je podle dohody dlužen.
- Pravidlo o nemožnosti nutit ke změně se vztahuje také na místo splnění.
- Stejná zásada platí i pro čas splnění dluženého závazku.
- Bez souhlasu dotčené strany nelze měnit ani stanovený způsob splnění.
Pozor: Dejte si pozor na to, že bez vzájemné dohody nemůžete po druhé straně požadovat ani jí vnucovat jakékoliv změny v předmětu, místě, čase nebo způsobu plnění.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
Proti své vůli nemůže být věřitel nucen, aby přijal něco jiného, než co přísluší k jeho pohledávce, a dlužník nemůže být nucen, aby poskytl něco jiného, než co je dlužen. Totéž platí o místě, čase a způsobu splnění.
Zdroj: e-Sbírka