§ 1681 Správa pozůstalosti
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 2 – Správa pozůstalosti a její soupis · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší situace, kdy dědic přichází o výhodu takzvané výhrady soupisu (právo hradit dluhy po zesnulém jen do výše nabytého dědictví). Týká se dědiců a stanovuje, jaké neoprávněné jednání s majetkem po zesnulém způsobuje zrušení této výhody od samého počátku. Uvádí také výjimku pro osobní a rodinné předměty, které si dědici rozdělit mohou.
- Pokud se dědic neoprávněně ujme plné správy pozůstalosti, ruší se od počátku účinky výhrady soupisu, kterou případně učinil.
- O výhradu soupisu dědic přijde také tehdy, pokud úmyslně zatají dědický majetek nebo ho smísí se svým vlastním majetkem tak, že nelze rozlišit, co komu patří (pokud k tomu nedošlo již před smrtí zůstavitele).
- Stejná ztráta výhrady soupisu platí pro dědice i v případě, že za něj pozůstalost tímto způsobem spravoval někdo jiný v jeho zastoupení.
- Pokud pozůstalost takto neoprávněně spravuje osoba dědici blízká, předpokládá se, že jednala jako jeho zástupce.
- Ztráta výhrady soupisu nenastane, pokud si dědici před potvrzením dědictví rozdělí pouze písemnosti, fotky, záznamy či jiné rodinné a upomínkové předměty.
(1) Ujme-li se dědic, aniž je k tomu oprávněn, plné správy pozůstalosti, ruší se tím od počátku účinky výhrady soupisu, pokud ji případně učinil. To platí i tehdy, prokáže-li se, že dědic pozůstalostní majetek úmyslně zatajil, smísí-li dědic části pozůstalosti s částmi svého majetku, aniž lze rozlišit, komu patří, ledaže tomu tak bylo již před smrtí zůstavitele. Stejný účinek vzhledem k výhradě soupisu nastane i vůči tomu z dědiců, v jehož přímém či nepřímém zastoupení někdo jiný pozůstalost takto spravoval. Spravuje-li takto pozůstalost osoba dědici blízká, má se za to, že jedná také jako jeho zástupce.
(2) Účinek podle odstavce 1 nenastane, rozdělí-li si dědici ještě před potvrzením nabytí dědictví jen písemnosti, podobizny nebo záznamy a jiné věci rodinné nebo upomínkové povahy.