§ 1679 Správa pozůstalosti
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Oddíl 2 – Správa pozůstalosti a její soupis · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro nakládání s majetkem v pozůstalosti během její správy. Týká se správců dědictví, vykonavatelů závěti a dědiců, a to včetně osob pod zvláštní ochranou. Určuje, za jakých podmínek lze majetek prodat, zastavit nebo udělat rozhodnutí, která přesahují běžné každodenní hospodaření.
- Majetek z pozůstalosti lze zcizit (prodat či převést) nebo použít jako jistotu (zastavit) pouze tehdy, pokud to vyžaduje zájem na zachování jeho hodnoty či podstaty, jinak se tak musí stát za protiplnění.
- Stejná pravidla pro prodej nebo zastavení majetku platí i v případě, že se má změnit účel spravovaného majetku.
- Pro jakýkoliv úkon přesahující prostou správu (běžné hospodaření) potřebuje správce dědictví nebo vykonavatel závěti souhlas dědiců.
- Pokud se všichni dědici nedohodnou, nebo pokud je mezi nimi osoba pod zvláštní ochranou, je k úkonu nad rámec prosté správy vyžadován souhlas soudu.
(1) Při správě lze z pozůstalosti něco zcizit nebo použít jako jistotu, vyžaduje-li to zájem na zachování hodnoty nebo podstaty spravovaného majetku, jinak za protiplnění. To platí i v případě, že má být změněn účel spravovaného majetku.
(2) Správce dědictví nebo vykonavatel závěti může učinit úkon přesahující rozsah prosté správy, souhlasí-li s tím dědici. Nedohodnou-li se dědici nebo je-li dědicem osoba pod zvláštní ochranou, vyžaduje se souhlas soudu.