§ 1547 Úlevy při pořizování závěti
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 2 – Forma závěti · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje pravidla pro správné sepsání a platnost závěti pořizované v mimořádných situacích (podle odkazovaných ustanovení). Určuje formality nutné k tomu, aby byla taková závěť považována za veřejnou listinu (úředně uznávaný dokument s vyšší důkazní mocí). Týká se každého zůstavitele (člověka, který sepisuje svou poslední vůli), který tyto zvláštní způsoby pořízení závěti využije.
- Osoba, která závěť zaznamenala, ji musí podepsat společně se dvěma svědky.
- Tato osoba musí závěť zůstaviteli přečíst za přítomnosti obou svědků.
- Zůstavitel musí před oběma svědky potvrdit, že se jedná o jeho poslední vůli.
- Pokud jsou všechny tyto náležitosti splněny, považuje se závěť za veřejnou listinu.
- Porušení formalit (například chybějící podpisy svědků) nezpůsobuje neplatnost závěti, pokud je jisté, že spolehlivě zachycuje poslední vůli.
- Závěť s chybnými formalitami se však nepovažuje za veřejnou listinu.
(1) Pořídil-li zůstavitel podle § 1543, 1544 nebo 1545, vyžaduje se, aby osoba, která záznam pořídila, jej také s oběma svědky podepsala a zůstaviteli za přítomnosti obou svědků přečetla a aby zůstavitel potvrdil, že jde o projev jeho poslední vůle. Takto pořízená závěť se považuje za veřejnou listinu.
(2) Došlo-li při vyhotovování závěti podle § 1543, 1544 nebo 1545 k porušení předepsaných formalit, zejména chybí-li na listině podpisy přítomných svědků, ač se vyžadují, ale je-li přesto jisté, že listina spolehlivě zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, nepůsobí to neplatnost závěti; taková listina se však za veřejnou listinu nepovažuje.