§ 1540 Svědkové závěti
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 2 – Forma závěti · znění od 1. 1. 2026
Lidsky řečeno
Tento paragraf určuje, kdo nesmí být svědkem při sepisování závěti (poslední vůle). Týká se osob, které majetek dědí, jejich blízzkých a jejich zaměstnanců. Dále stanovuje podmínky, za jakých je závěť v jejich prospěch platná.
- Svědkem nemůže být ten, kdo má podle závěti něco dostat (dědic nebo odkazovník).
- Svědčit nemůže ani osoba blízká dědici či odkazovníkovi, ani jejich zaměstnanec.
- Pokud má zapsaný dědic nebo odkazovník majetek získat, musí zůstavitel (člověk, který závěť píše) napsat dané ustanovení vlastní rukou.
- Pokud ustanovení ve prospěch těchto osob není napsáno vlastní rukou zůstavitele, musí ho potvrdit tři svědci.
Pozor: Dávejte si pozor na to, kdo vám při sepisování závěti svědčí, protože svědectví dědice, jeho blízké osoby nebo zaměstnance není platné.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění
(1) Dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka.
(2) K platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci.
Zdroj: e-Sbírka