§ 1315 Zakázaná ujednání
OZzákon č. 89/2012 Sb. · Pododdíl 2 – Zastavení · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf určuje, jaké dohody ohledně zástavy (věci sloužící k zajištění dluhu) jsou zakázané. Chrání dlužníky a osoby, které zástavu poskytly, a to se zvláštním ohledem na spotřebitele a malé či střední podnikatele. Cílem je zamezit zneužití silnějšího postavení věřitele (osoby, které se dluh dluží).
- Je zakázáno sjednat dohody, které by dlužníkovi nebo zástavci znemožnily zástavu vyplatit.
- Před splatností dluhu se nesmí dohodnout, že se věřitel nebude domáhat uspokojení ze zástavy.
- Před splatností dluhu je zakázáno ujednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji ponechat za libovolnou či předem určenou cenu.
- Před splatností dluhu se nesmí sjednat, že věřitel může ze zástavy brát plody nebo užitky.
- Pokud je zástavcem nebo dlužníkem spotřebitel nebo malý či střední podnikatel, k dohodám o libovolném zpeněžení či ponechání zástavy věřitelem se vůbec nepřihlíží, a to ani po splatnosti dluhu.
(1) Zakazují se ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit.
(2) Dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že
a) zástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy,
b) věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat nebo
c) věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky.
(3) Je-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem, nepřihlíží se k ujednání s obsahem uvedeným v odstavci 2 písm. b), ať již k němu došlo před dospělostí zajištěného dluhu nebo i poté, co zajištěný dluh dospěl.