§ 5 Subjekty oprávněné provozovat živnost
ŽZzákon č. 455/1991 Sb. · Hlava II – Provozování živnosti · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf stanovuje, kdo může v České republice provozovat živnost a za jakých podmínek. Týká se českých i zahraničních fyzických a právnických osob, občanů Evropské unie a osob, kterým byla udělena mezinárodní ochrana. Povolení ke státnímu provozování (koncese) se vyžaduje pouze v případech určených zákonem.
- Živnost může provozovat česká i zahraniční fyzická nebo právnická osoba, pokud splní podmínky dané zákonem.
- Zahraniční osoby mají v ČR stejná práva a podmínky k podnikání jako české osoby, pokud zákon neříká jinak.
- Cizojazyčné doklady musejí být úředně přeloženy do češtiny a zahraniční razítka či podpisy úředně ověřeny.
- Občané a firmy z členských států Evropské unie nemusí předkládat úřední překlad a ověření dokladů, pokud o jejich pravosti nejsou pochybnosti.
- Zahraniční fyzické osoby s povinností mít pobytové oprávnění musejí při ohlášení živnosti doložit vízum nad 90 dnů nebo dlouhodobý pobyt, ledaže podnikají přes odštěpný závod.
- Osoby s udělenou mezinárodní ochranou a jejich rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako občané ČR.
(1) Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (dále jen „podnikatel“); státní povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“) se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem.
(2) Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“), může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pro účely tohoto zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu na jejím území, .
(3) Pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyka provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena.
(4) Požadavek na provedení překladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady předložené občanem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo otisku razítka.
(5) Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost doložit doklad podle věty první se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím odštěpného závodu.
(6) Fyzická osoba, jíž byla udělena mezinárodní ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky.